Odsuzování a zahanbování dítěte je neúčinné, říká Caroline Flecková.
Když se vaše dítě chová příliš vyzývavě nebo kategoricky nesouhlasí s tím, abyste vyhověli nějakému požadavku, je důležité ho neodsuzovat ani nehanit, ale snažit se vyslechnout jeho názor na takové chování, říká psycholožka Caroline Flecková ze Stanfordovy univerzity. O tom píše Make.it.
Podle ní když dítě v obchodě hodí záchvat vzteku nebo ráno odmítá vstát z postele, rodiče mají nejprve chuť vynadat mu a vyjmenovat všechny důvody, proč je takové chování nepřijatelné. Ukazuje se však, že takový rozhovor nemusí být tím nejlepším přístupem k nápravě situace. Místo toho psycholog radí rodičům jinou strategii – naslouchat dítěti. Když totiž ví, že je vyslyšeno a že se za své jednání nestydí, bude ochotnější své chování změnit.
Flecková tvrdí, že tuto strategii používá u svých vlastních dětí. Například místo toho, aby svou dceru pokárala za to, že si chce hledět svého, místo aby vyprázdnila myčku, jak byla požádána, požádá ji Flecková, aby vysvětlila, proč byla tak rozrušená, když požadavek slyšela.
Tím, že vyslechnete a potvrdíte – ano, nikdo nechce dělat domácí práce – se vyhnete odsuzování, říká odbornice a dodává: teprve pak byste měli dítěti začít vysvětlovat, proč jsou určité domácí práce nutné.
Děti, které vyrůstají v prostředí, kde jsou jejich emoce neustále ponižovány, mohou začít pociťovat stud, což není produktivní, říká sociolog a profesor Columbia Business School Adam Galinsky.
Podle jeho názoru stud nepodporuje kritické myšlení ani řešení problémů, ale „vyčerpává a destabilizuje“. Odborník zároveň nepopírá, že někdy může pocit viny děti povzbudit k hledání řešení.
Jak píše psycholog Mark Travers, je vhodné tyto chyby v myšlení včas rozpoznat a pochopit, jak je nahradit zdravějšími vzorci myšlení, které inspirují, a ne posilují negativitu. Zejména radí opustit „černobílé myšlení“, při němž máte tendenci vnímat situace, lidi nebo výsledky v extrémech. Tento rigidní způsob myšlení neponechává prostor pro nedokonalosti, které jsou lidem vlastní a jsou nezbytné pro skutečný růst a pokrok.
